April 2012

Čarodky doma, geniální.

30. april 2012 at 23:22 | Anný Donůtková
Dobrý večer,

byla jsem tak ráda, že je teplo. Teď bych byla radši, kdyby lilo. Dneska i přesto, že jsem měla jít do školy, jsem nešla. Zkrátka se mi nechtělo. Máme pitomýho ředitele, který nám prostě snad ještě nikdy ředitelské volno nedal a pochybuju, že do konce školního roku dá. Asi fakt miluje školu, jak každý říká. Zajímalo by mě, co za to ředitelování dostává za finanční obnos.

Včera byl den úplně stejný jako předevčírem, takže nebylo, co vám psát. Celý dopoledne prospaný, odpoledne jsem byla buď na kompu, venku na naší zahradě se ségrama a nebo seděla na dvorku a hrála si s kozama, do toho jsem si pustila dost nahlas rádio v autě. No co .. sluchátka rozbitý, reproduktory rozbitý. Nemám čím poslouchat. Ostatně se nic víc venku ani dělat nedalo. Maximálně si číst nebo učit, jenže to se mi niják nechtělo. Na to chci využít zítřek.

Včera večer jsem koukala na Hlas Československa. Ta Dominika si nechala vyholit na levý straně hlavu. Vypadá úžasně .. fandim jí.
Dnešek byl fajn. Když jsem včera byla na kompu asi do půlnoci, myslela jsem si, že se druhý den dopoledne pořádně prospim. Taťka ale asi v 9 hodin ráno přišel, že mám vstávat, protože jedem na chalupu. Bez odmlouvání jsem vstala a šla. Docela se mi na chalupu už chtělo. Nebyla jsem tam už zase dlouho. Když jsme tam přijeli a ségry šli hned s taťkou sbírat vajíčko, ségra jedno radostí, že jich máme tolik, rozbila. Taťka se kapku naštval, že na ní neumim dávat pozor a odnesla jsem to já. Jak jinak. Ale tak potom to bylo v pohodě. Kůzlata nám krásně rostou, máme z nich jen radost. Slepice už snáší docela dost vajec. Dvacet slepic a 25 vajec za den. Hezký. Teď žerem jen vejce. Budu celá převejovaná. Na tvrdo, míchaný, volský oka, omoletu, ..... Máme na ně už i kupce, takže doufám, že se jich vždycky zbavíme a vejce nebudou žádný. Vylíkli se nám teď další holoubátka. Máme to samý malý přírustky z toho jara. Malý koťata, kůzlata, kuřátka, holoubátka. Ještě by to chtělo štěňata a je to, ale na to už se fakt nevzmůžeme.
Dneska je 30. dubna tzv. čarodějnice. Hodně lidí se hrozně těšilo, že budou o ohně a chlastat. Já ovšem jako slušňačka sedím doma a koukám do monitoru, stejně jako naši. Teda .. dali si nijákýho panáka s tetou a strejdou, ale mě nedali ani cucnout, takže to se nepočítá.

Vy si je každopádně užijte. Já tu mám alespoň to svoje trdlo <3
Anný


Návštěvnost // 20

30. april 2012 at 22:54 | Anný Donůtková |  # staré zápisky - návštěvnost
Návštěvnost za minulý týden / 23. dubna - 29. dubna 2012 / je:

Pondělí: 110
Úterý: 80
Středa: 122
Čtvrtek: 140
Pátek: 81
Sobota: 86
Neděle: 81

Celkem: 700




Otázky & odpověvdi I. - Odpovědi od 11. - 27. dubna 2011

27. april 2012 at 15:25 | Anný Donůtková
No, stejně by tu asi nic moc dalšího do komentářů nepřibylo, takže jsem odpověděla na těch vašich pár otázek. Jsou docela inteligentní a na víc z nich jsem neodpověděla niják přesně, jak by jste asi chtěli, nicméně některé ty otázky jsou fakt - jsem si jistá - pro vás nezajímavý.

DO KOMENTÁŘŮ POD ČLÁNEK PIŠTĚ JEN OTÁZKY DO DALŠÍHO ČLÁNKU. OSTATNÍ KOMENTÁŘE BUDU MAZAT.


1, Mel - Oblúbená farba? zviera? činnosť? človek?
- Červená, černá, bílá.
- Kůň, pes, kočka.
- Chatování, focení, kreslení.
- Mamka? =D

2, Sweet~Marshmellou* - Jak by ses popsala? Povahu...atd. sebe prostě
- No, .. normální praštěná 15tiletá puberťačka, co je pro každou volovinu. Dost náladová, citlivá, naivní, praštěná, nervózní, ... ale i milá, naslouchavá, podporující. Mám ráda hodně lidí, ale ne všechny. Odpouštím hodně, ale ne všechno.

3, ...... - Kolik je ti? Jsi nejstarší? Kolik je mámě a tátovi? Na jakou chceš jít školu? Co dělají tvý rodiče? Čím chceš být? ;-) ;-) ;-) ;-)
- 15
- Ano
- To tě fakt zajímá taková nepodstatná věc? :D
- Dostala jsem se na dvě a je jen na mě, pro jakou se teď rozhodnu .. je to 50 na 50
- Teď táta spí a mamka pije kafe =D
- Neni důležitý, hlavně ať nejsem pod mostem.

4, :DDDDD - Už jsi spala s klukem? Myslíš si, že jsi hezká? Kolik budeš chtít v budoucnu? Kolik jsi měla už blogů? Od kolika bloguješ? Víš kdo jsem :DDD? Co Ti vychází na vysvědčení(všechny předměty)? proč myslíš, že nezvládneš to podnikání?
- Co ti je do toho, bože můj :D
- To si myslí jen namyšlený holky, já si to o sobě nemyslím.
- Jako čeho?
- Dva.
- Asi půl roku, takže od čtrnácti.
- Ne a ani mě to niják extra nezajímá :D
- Nechce se mi to sepisovat :D
- Protože nemyslim logicky.

5, :DDDDD - Budeš časem psát články každý den a více jich za den? Co plánuješ na blog? Propadáš zničeho?
- Už teď píšu i dva články za den, ale nemám takový čas. O letních prázdninách jich tu bude asi nezpočetně.
- Neplánuju nic. Zatím to nechám tak, jak to je.
- Co byl teď rodičák, tak jsem neměla na lístečku ani jednu kouli, takže ne.


Potřebuju doučování.

26. april 2012 at 17:12 | Anný Donůtková
Hezké (alespoň pro vás) odpoledne,

jsem na pokraji zoufalství. Tentokrát ne ze svých rodičů. Ty ještě od včera od večera nepřijeli domů z chalupy, takže jestli i oni budou rozhádaný, tak to se fakt picnu. Dneska jsem na pokraji zoufalství z matiky. Zejtra mám psát opravnou čtvrtletní prověrku, protože tu, co jsme psali před cca měsícem, jsem napsala nedostatečně. Ikdyž jsem se na to den před tim učila a uměla to, tak jsem to celý podělala. I učitelka mi řekla, že jsem tam měla hodně výpočtů, ale BOHUŽEL hodně numerických chyb. Chtěla jsem se to teda na zítra naučit znovu, ale .. prostě mi to nejde! Počítala jsem asi 10× pořád dokola furt tu samou lineární rovnici se dvěma neznámými a furt mi to prostě nevycházelo. Když jsem si našla jinou, zase mi to nevycházelo. Nevím, proč se jako musí dávat za čárku nijáký číslo a jakej je význam v tom, že ho dám v kladu nebo záporu? Změní mi to celou tu rovnici, ale jak mám poznat, jaký tam mám dát číslo? Prostě jsem to všechno ze začátku roku, co jsme to probírali, zapoměla. Teď je konec dubna a my probíráme kvadratický rovnice. No, nedokážete si představit ( mladší generace ), co je to - pardon za ten výraz - za hovna.
y = ax2 ( " na druhou " ) + bx + c ... Co s tim teď? Dosadit do příkladu. No, děkuju za radu paní učitelko. Fakt jste mi pomohla. Ach jo. Potřebuju nutně doučování. Ve škole jsem se psala učitelky, nemá čas. Jiných učitelů na matiku, nemaji čas. Spolužáků, nemaji čas a šprtů se ptát nebudu, ty by mě odpráskli hned. Až budu na střední, budu se muset prostě někoho optat tam a zkrátka si za to doučování platit. Jiná mžnost neni. Když mi ve škole před hodinou nijákou maličkost vysvětluje spolusedící v lavici, tak to v pohodě pochopim .. ale jen chvílku a pak to zapomenu. A učitelka to tak zdlouhavě, abych to pochopila i já, nevysvětluje. Patřim do speciální školy?!
Dneska jsem si byla pro tu přihlášku, abych si jí poslala ještě na ten obor ekonomika a podnikání, jak jsem tu psala v minulém článku. Nic nikam posílat nebudu ! Je to zbytečný. Odsedim si 3 roky na oboru kadeřnice ( mimochodem jsem byla šestá nejlepší z přijatých uchazečů - celkem 17ti ), pak si udělám nástavbu - maturitu. Když mě nezabilo nic do teď, tak mě ten rok nástavby už taky nezabije.

Ale naší pani učitelku na český jazyk a literaturu už zoufalství odepsalo. Prý v pátek si na ní nijáký haranti vyskakovali a do očí jí říkali, že hovno umí, že je na hovno, že nic nenaučí, že je to píča, ... pak odběhla do kabynetu a brečela tam celý zbytek dne. Když jsme jí měli mít poslední ( šestou ) hodinu na občaskou výchovu, tak už nepřišla. Celou hodinu jsme seděli ve třídě a nic nedělali. Já teda v pátek ve škole nebyla, tohle my řekli spolužáci. Dneska jsme dostali informaci, že prý za ní někdo cca na měsíc zaskočí. Až takhle jí ty nadávky položily? Asi bych ty parchanty zmalovala.

Do toho mám i hlad a je mi zima. Fúúúúúú
I na sluníčku je zima, protože venku hnusně fouká. Nesnášim tohle počasí, kdy je tam krásně a do toho fičí.
Sousedka chytá slepice. Chtěla bych, aby jste jí viděli taky. Směju se tu jak pominutá. Aspoň, že ta sousedka dokáže rozesmát, ikdyž je to hrozná .. sousedka.
Anný


Bratr propadá a je mu to jedno .. a mě taky.

25. april 2012 at 21:27 | Anný Donůtková
Přátelé, opět se dneska ozývám,

byla jsem asi 10 minut na notebooku a teď jsem znovu na počítači, ovšem bez internetu. Nelenila jsem, zapla si MW ( Microsoft Works ) a začala psát. Pak to jen zkopíruju a publikuju na blog.

Opustila jsem počítač, když tu na mě furt naléhal bratr, vzala jsem si notebook a lehla si do postele. Máme internet na modem, takže musíme být připojený kabelama. Bratr asi před 14ti dny na jednom kabelu zlomil takovej zobáček, aby to do toho modemu zacvaklo a teď je ten kabel nefunkční, takže máme jen jeden. Když chci jít na notebook, musím si kabel zapojit do notebooku a počítač je bez internetu. Ovšem to bratr trochu nedomyslel, takže jsem si v pohodě napojila internet do notebooku a po asi 5ti minutovém skypování mi bratr kabel vypojil s tím, že chce internet a chce si zjistit, jak se dávaji, do tý jeho pitomý hry s traktorama, mody. Stejně by na to nepřišel ani kdyby se koukal na internetu. Je na to dost blbej. Propadá ze dvou předmětů a místo toho, aby se učil, tak sedí tady, chodí každých 5 minut kouřit ven a mamce ani tátovi to nepříjde divný. Mamce jsem to říkala a ta má teď svých starostí dost a táta? Tomu je to u prdele. Ať bratr propadne. Táta ho pak tak zmaluje, že se bude divit. Bude celý prázdniny chodit do školy kvůli zeměpisu a já? Budu si užívat! Už teď se mu směju. Prase tlustý. Sakra, potřebuju si zanadávat. Tak hezky se mi teď ulevilo.
Teď jsem teda bez internetu, protože když si ten kabel odpojil od notebooku a zapojil do počítače, tak jsem mu vlezla na počítač s tim, že na notebook seru a on ať se postavý třeba na hlavu. Nasral se a vzal kabel do kapsy. Debil. Takže zase já příjdu prosíkem, ať mi kabel zase vrátí a nebo teda ať si hledá ty jeho mody. Já se zatim dojdu vykoupat, lehnu si do postele a budu se učit. Angličtina, chemie. Pak umeju nádobí, poklidim obývák. Kolem desátý by už moh vypadnout. Jestli ne, komp mu vypnu a on mě zase zmlátí. On je ta sračka, co si dovoluje na holky. Já si to vynahradim a sednu si sem jindy. Ostatně mi ani nic jiného nezbývá.

Bože můj, on si obaluje salám ve strouhance a jde si ho opíct na pánvičce, když jsem se dělala se špagetama a je tu ještě nejmíň na dvě porce. No, je idiot !
Anný


Ekonomika ?!

25. april 2012 at 19:51 | Anný Donůtková
Hezký podvečer,

jak jsem psala v posledním článku, tak se mi všechno v životě mění a chtěla bych začít život naprosto odznova. Ale je tu plno háčků. Ten největší je, že nejsem ještě plnoletá a počkám si ještě dva a půl roku. Je to věčnost, ale já to vydržim a pak si budu žít svůj vlastní život.

Celej život mi organizujou rodiče a nic si nemůžu zorganizovat tak, jak bych chtěla já. Pro mě je teď hodně důležitá střední škola, kterou jsem si sice vybrala sama, ale zase mi do toho zasáh táta. Dávala jsem přihlášku na kadeřnici do Dačic a na gastronomii do Tábora. Do Tábora jsem hrozně chtěla, už jen proto, že bych byla na intru. Nakonec mě tam nevzali z důvpdů, že ten obor oni neotevřeli kvůli málo uchažečům. Naštvali mě. V Dačicích jsem na šestém místě ze sedmnácti přijatých uchazečů, takže když jsem se to dozvěděla, skákala jsem dva metry vysoko. Ikdyž jsem hrozně chtěla na tu gastronomii a tohle byla jen rezerva, tak jsem byla ráda, že v tý celý třídě nebudu nejblbější. Vychází mi teď skoro ve všech předmětech o stupeň lepší známky, takže o to lepší. Ovšem tátovi se obor kadeřnice samozdřejmně nelíbí. Říká, že je to to samý jako třeba kuchařka. Podle mě ne. Kuchař/ka je podlě mě obor úplně pro ty nejslabší. Na kadeřnici si udělám pak nástavbu, budu mít maturitu a třeba bych pak mohla i na výšku. Prostě si táta něco musel vymyslet. Andul, co kdyby jsi zkusila tu " ekonomiku a podnikání " v druhým kole? Vždyť koukej, oni tam maji stejně bodů jako ty a vzali je tam. A ještě tam maji 18 volných míst. Je to i s maturitou. Zkus to. Budu si muset zejtra splašit ve škole přihlášku a příští týden jí tam poslat. Ne jen, že mám matiku na čtyřku na vysvědčení a v tomhle oboru je nejdůležitější, ale jsou tam i hodně podstatný cizí jazyky a já angličtinu zvládám průměrně a němčinu, kterou bych tam musela mít v třeťáku, nesnášim. Jedinej předmět, kterej tam asi bdu zvládat, je čeština. Tu mám mezi dvojkou a trojkou. Snad budu mít dvojku. Jestli mě tam vezmou, tak to bude tátovo chyba, že mě po druháku a nebo ve třeťáku před maturitou vyrazí. Já vim, že na tenhle obor prostě nemám. Ovšem kdybych ten obor vystudovala a maturitu udělala, bude to jen díky tomu, že si seženu někoho na doučování. Tátovi bych asi byla i tak hodně vděčná, že mě tam dotáh. Nicméně na 70% se tam ani nedostanu. Docela doufám i v to, že mě tam nevezmou, ale třeba by nakonec ten obor nebyl k zahození. Třeba i zmoudřim. Hahaha.

Co se jinak týká dnešního dne, krom tohohle tátova " super " nápadu, tak naši odjeli spolu se ségrama pryč a já zůstala do zítra s bratrem doma sama. Už vidim, že mě zase zmlátí, protože se mi moc nechce ho sem pustit. V telce večer nic dobrýho nedávaji, samý kraviny, takže asi skejsnu na notasu v posteli, u kterýho nemůžu ani přečíst text, co mi někdo píše, protože mám na 10× ruplej monitor a tím pádem ani nemůžu koukat na žádnej film. Skvělý. Notas k ničemu.

To znamená, že ani na blog nic nebudu moct napsat, když bych zrovna mohla. No, tak to budu muset niják vydržet.

Anný


Nervy v pejru

24. april 2012 at 22:12 | Anný Donůtková
Krásný večer,

mám opět nervy, jak se říká, v pejru. Bojím se toho, co bude zítra, pozítří, za týden, za měsíc, .... Nevím, kde budu bydlet. Nevím, jestli budu mít vůbec co jíst. Nevím, jestli budu vůbec na té škole, na kterou jsem se hlásila. Nevím ani, co bude zítra, natož za víc dní. To je asi to, co mě na mém životě nejvíc trápí. A nejvíc ta bezmoc to změnit. Chtěla bych změnit celý svůj život. Chtěla bych se odstěhovat někam daleko, s mamkou a sourozencema, začít úplně novej život. Ve městě. Ale tohle se mi neplní jako každé jiné moje, i to nejmenší, přání.

Dnešní den bych asi do jednoho článku neshrnula. Byla bych tu do zítra, než bych to všechno sepsala.
Ráno do školy - ve škole se nic zvláštního nestalo - v půl čtvrté ze školy. Po cestě domů jsem potkala mamku, takže jsem se otočila a šla s ní do města. Říkala, že se prý chtěla projít, tak se sebrala a šla. Taky jsem se docela prošla, když jsem s ní pak lítala ve městě po úřadech. Nakonec jsem sebou sekla na postel hned, jak sme přišli a usla. Vzbudila jsem se někdy v devět hodin večer. Vykoupala se a sedla si k počítači.

Hodně jsem toho, co se stalo, vynechala, protože je mi zima a chci se jít už zachumlat pod peřinu.
Anný


Návštěvnost // 19

23. april 2012 at 19:11 | Anný Donůtková |  # staré zápisky - návštěvnost
Návštěvnost za minulý týden / 16. dubna - 22. dubna 2012 / je:

Pondělí: 69
Úterý: 123
Středa: 129
Čtvrtek: 58
Pátek: 0 ( ? )
Sobota: 0 ( ? )
Neděle: 136

Celkem: 515


Žebrám o hlasy

22. april 2012 at 19:06 | Anný Donůtková
Říkala jsem, že už se do žádných soutěží zapojovat nebudu. Nicméně nakonec jsem přece jen nabídce neodolala a přihlásila se do SONB ( soutěž o nejlepší blog ) .

Soutěž se koná na blogu http://i-belive-in-perfection.blog.cz/ a jsem mezi osmi blogerkami. Odkaz přesně na anketu, kde mě můžete podpořit je tady. Budu ráda za každý hlas. Je to teprve první kolo, takže na to niják extra netlačím. Jsem tam - jak jinak - pod jménem Anný Donůtková.

Děkuju

Ať vypadnou ti mravenci ...

22. april 2012 at 15:46 | Anný Donůtková
Přeju hezké odpoledne,

mám teď v nohou mravence a nemůžu s nima ani pohnout, hrozně to bolí. Doufám, že to brzo přestane. Fúúúúúúúú, zase neděle - zítra škola. Taky jste tak natěšený jako já? Myslím, že možná polovina z těch, co si čtou tenhle článek, určitě ano. Máme jít zítra na nijáký výchovný pořad nebo jak. Nechci tam, ale musím. Vlastně na to nemám ani peníze, takže jsem zvědavá, jak tam vlastně půjdu. Teď už ale k dnešnímu dni ...

Vstávala jsem okolo půl dvanáctý mám pocit. Brácha mě vzbudil, že mám jít na oběd, zrovna když se mi zdál takovej krásnej sen. Vstala jsem hned, aby na mě oběd zbyl. Když jsem přišla, teprve mamka nandavala na talíře a tak jsem si mohla dopřát jen to nejlepší z kuřete. Dojedla jsem a šla si zase lehnout. Mamka mi tvrdí, že mám spavou nemoc, ale já se vůbec nedivim tomu, že spim tak dlouho. Chodim o víkendech soát po půlnoci a tak to zkrátka dospávám. Když jsem si po obědě lehla, jen tak jsem si pustila na mobilu rádio KISS JC , kdo nezná, koukněte na stránky www.kissjc.cz ( lepší rádio neexistuje ), koukala do stropu a poslouchala. Po hodině jsem vylezla a šla se koukat na formule1. Už jsem to dlouho neviděla. Nebaví mě to, ale miluju u toho ty tátovo hlášky. Po chvilce mě to přestávalo bavit, protože do toho taťka bych už zakoukanej. Sedla jsem si ke kompu a koukala na blog, facebook, skype. Stereotyp. Na hlavní stránce blog.cz mi zase návštěvnost uzakovala 0 návštěvíků. Maji to nijáký porouchaný. Na facebooku a ani skypu se nic nevýho neodehrálo. Napsala jsem si asi se třema lidma pár vět a pak byla na netu zase nuda.
Teď se budu muset jít učit a na počítač pustim sestřičky. Pouštim jim na youtube pohádky, je alespoň chvilku od nich klid, neřvou, neperou se. Já se půjdu učit dějepis, matiku, chemii. Tyhle tři předměty jsou ... na pytel.

K předešlému článku ...

Koukala jsem se na kozlíka okolo půlnoci. Už nedýchal. Asi umřel, když spinkal. Vlítly mi slzy do očí, ale nechtěla jsem začít brečet, protože naši se koukali na televizi a kdyby mě viděli, mysleli by si o mě, že jsem se zbláznila, když bulim kvůli koze. Ale on byl tak nádhernej, roztomilej. Nechala jsem ho tam až do rána, jen jsem informovala mamku, že už je konec. Nevím, kam ho dala. Musela ho schovat dřív, než se vzbudily sestřičky, aby ho nehledaly. Do teď si na něj nevzpomněly. " Miláčku, budu na tebe myslet. "

Anný