hfgh

16. april 2014 at 19:34
 

Novýýý....

1. april 2013 at 22:34



MÁM NOVÝ BLOG, KTERÝ VÁM NEŘEKNU! :D


Návštěvnost // 4

29. march 2013 at 18:56 |  Návštěvnost
Návštěvnost za minulý týden / 18. - 24. března 2013 / je:

Pondělí:5
Úterý: 6
Středa: 7
Čtvrtek: 7
Pátek: 6
Sobota: 7
Neděle: 9

Celkem: 47

 


Návštěvnost // 3

29. march 2013 at 18:53 |  Návštěvnost
Návštěvnost za minulý týden / 11. - 17. března 2013 / je:

Pondělí: 12
Úterý: 12
Středa: 18
Čtvrtek: 9
Pátek: 10
Sobota: 18
Neděle: 13

Celkem: 92

Návštěvnost // 2

16. march 2013 at 12:58 |  Návštěvnost
Návštěvnost za minulý týden /4. - 10. března 2013/ je:

Pondělí: 28
Úterý: 24
Středa: 29
Čtvrtek: 21
Pátek: 28
Sobota: 24
Neděle: 16

Celkem: 170

- Opilá Anička.

15. march 2013 at 19:13 | Anička |  Her Diary
Po delší době přeju krásný večer :)
Dlouho jsem nenapsala, protože není vůbec čas a vlastně ani nálada po těch úděsných dnech ve škole. Mám toho strašně moc do tý hnusný školy, samý referáty a tuny učení :/ Poslední týden shrnu do pár odstavců.


Začnu sobotou, o který jsem psala v posledním článku. Měla jsem přespat u Danči (kamarádka ze základky). Měly jsme v plánu si pustit filmy a trochu popít, ovšem malinko se nám to vymklo z rukou a já se ožrala tak, že... no ani nechci říct, co jsem dělala :P Pili jsme kolu s rumem, takže sme se hodily do nálady docela rychle. Když jsem se v neděli probudila, tak jsem si nepamatovala skoro nic, ale pomalu jsem si začala vzpomínat, až mi to všechno naskočilo.. docela se divim, že i po takovým opití si všechno pamatuju. Dělala jsem, oproti Danče, strašný kraviny. Na ní nebylo vůbec vidět, že něco pila a já se válela po zemi v loužích jak pytel brambor a mlela úplný blbosti :D Ale i tak to byl hezkej večer... až teda na jednu věc, v neděli jsem zjišťovala škody a byly docela dost velký. Za prvé, na bundě jsem si urvala kapucu, respektivě mi jí urvala Danča, když mě zvedala ze země :D Úplně mi z toho lítá vata, takže.. je po ní :D Kapuca asi zůstala někde ve městě ležet, takže jsem díru na bundě zašila a budu to muset tu chvilku, než nebude teplo, v ní vydržet. za druhé jsem si úplně odloupla podrážku u bot, takže ty můžu rovnou vyhodit :D Chodim teďka jak trhan, protože jiný nemám. Za třetí,.. když jsem se chystala domů a koukala se na kalhoty, vyprskla jsem smíchy. Byly úplně totálně celý od bahna a kolena úplně prošoupaný :D Fakt jsem se musela válet jak prase v tu noc :/

Jen tak pro zajímavost, opilá Anička skoro klečící na zemi :D

No a v neděli večer, když jsem si vlezla do sprchy, jsem zjistila, že mám na pravý ruce dost velkou fialovou modřinu a koleny i lokty úplně do krve odřený. Takže... můžu Vám teď říct, že mám na nejmíň měsíc vystaráno :P Opravdu mi to stačilo a dlouho se teď alkoholu nedotknu.
Víkend jsem pak něják dožila doma, v teple a s pořádným bolením hlavy. No a v pondělí zase brzo ráno vstávání a škola. Trochu jsem byla nevyspalá a bylo mi pořád na nic, takže se mě i ve škole spolužačky ptaly, jestli prej nefetuju :DD Byla jsem v ten moment docela naštvaná, co si o mě myslí, ale pak jsem se tomu smála. Co jim je do toho, že :)

Celý týden byl nakonec docela fajn, utek rychle.
Včera jsem měli přednášku o šikaně na internetu a nebezpečí na facebooku. Bylo to fajn, první přednáška, u který jsem se nenudila a opravdu zasmála.

Dneska jsem dostala dvojku ze slovíček z němčiny, huráá :D Konečně nějáká lepší známka. Jak já tu němčinu nesnášim. Možná asi víc tu učitelku, co nás to učí. Jen řve a řve a myslí si, že nás donutí se to pak naučit. Jo, donutí :D Jde z pak docela strach :D
Zbytek pátku ztrávím u naťase na skypu s Honzíkem, teplým čajem a krásnou music :)


- Odpoledne s Dančou, zítra dámská jízda.

8. march 2013 at 19:42 | Anička |  Her Diary
Krásný - u nás děštivý - večer :)
Nějákým neznámým způsobem /mojí blbostí/ jsem smazala třičtvrtě předvčerejšího, už publikovaného, článku, takže jsem ho nakonec smazala úplně. Docela mě to ale naštvalo, psala jsem to dost dlouho. A ikdyby se mi chtělo ho znovu dopisovat, tak bych ho znovu nikdy nedopsala, protože jsem ani nevěděla, co tam bylo napsaný a jak ten můj den vůbec vypadal :P

Dnešek je jinak celkem v pohodě. Byla jsem v noci dlouho na noťasu, takže jsem ráno zaspala (o 3 hodiny :D). Když jsem vstala a viděla, kolik je hodin, už jsem se na školu pak vykašlala (vím, hákuju to zas, ale tohle bylo opravdu naposledy). Honzík má prázdniny, takže jsem s ním byla dopoledne na skypu, volali jsme (nebo se o to teda snažili, furt nám to padalo) a když odjel po obědě za babičkou, já jsem mrkla jednim očkem na fyziku a v půl čtvrtý šla za Dančou (kamarádka ze základky). Dlouho jsme se neviděly, asi měsíc. Měly jsme sraz na nádraží, jela ze školy domu. Nakonec přišla a nádro, že prý jim odpadly nějáký hodiny, takže jela domu dřív. Šla na střední do Tábora a s ní i moje bývalá nejlepší kamarádka, Kristýna. Na základce jsme se spolu bavily hodně, ale jak přišla osmá třída, všechno se změnilo.. ona se změnila. Teď mě špiní, pomlouvá, nesnáší a já? Vlastně ani nevím, co jsem jí udělala. Popravdě mi je to teda jedno, protože jí k životu nepotřebuju :) Jen mě to trochu mrzí. Jak jsme s Dančou šli z toho nádraží, říkala mi, že když se Kristýna dozvěděla, že na Danču budu na nádraží čekat, její reakce byla asi takováhle: ,,Cože?! To jste se nemohly sejít někde jinde?!" Údajně na ní vyjela a já marně přemýšlím proč. Možná jí tak hrozně vadilo to, když jsem jí na skypu napsala (cca před dvěmi měsíci), že její kluk není hezkej. Hned druhý den potom si mě úplně bezdůvodně smazala a blokla. Já mám úplně čistý svědomí, ona podle mě asi ne :) S Dančou si ale perfektně rozumím, takže "nějákou Kristýnu" nebudeme řešit :) Je to jen otázka času, kdy Kristýna začne špinit i Danču. Ale ona jen tak nezačne, protože by se neměla s kym bavit ve škole.

Hned z nádraží jsme zamířily do centra, prošly pár obchodů (jen mrkaly, jsme obě švorc) a když už nám byla zima, otočily se a šly k ní domů. Její mamka tam poctivě šlapala na rotopedu :DD a vedle ní byl její nový přítel, který se jako prase válel na gauči :D Pozdravila jsem a zavřely jsme se k ní do pokoje, kde jsme sedly k noťasu, pouštěly si music, pily kapučíno a kecaly. Nakonec nás napadlo, že bych u Danči mohla přespat. Nejřív Danča chtěla, abych u nich byla dneska, protože její mamka bude na noční, takže bude doma s tím jejím novým přítelem, ale jelikož je zítra doma úplně sama, využijeme toho a uděláme si dámskou jízdu :) Koupíme nějáký dobrý pití (náš oblíbenej rum a kolu) a budeme si užívat soboty. Hooodně dlouho už jsem takovýhle den nezažila, takže se opravdu těším až vypnu a budeme probírat ty "holčičí věci" :P, popijeme a nakonec nám bude blbě :D V šest, když už se začalo stmívat, jsem šla pomalu domu a zmokla. Leje tu jak z konve.

Než za ní zítra půjdu, musím se něco naučit, abych to nehonila všechno v neděli. Nestihla bych se to naučit všechno za jeden den a to byl vlastně i další důvod, proč jsem u ní nechtěla spát dneska. Určitě by mě překecávala, abych u ní zejtra spala taky a nakonec bych se nenaučila nic, známe :P V pondělí píšem z dějepisu, v úterý dva testy z literatury a ve středu velkej test z němčiny, ach jóó.....

Tak mějte krásnej zbytek pátku :)


- Celý den se těším domů, za ním.

4. march 2013 at 16:21 | Anička |  Her Diary
Hezké odpoledne :),
Každej tu říká (píše), jak je venku krásně, takže sem si říkala, jak vytáhnu jarní bundu a přitom tam fouká a je strašná zima, tudíž přece jen ta zimní bunda bude ještě nijákou dobu přetrvávat. Sice sluníčko krásně svítí, ale akorát díky němu nevidim na monitor a tim mě rozčiluje, než abych z něho měla radost :D
Den ve škole dopad líp než jsem si myslela. První hodina nesmyslná historie - to se psal test, ale jak jsem nebyla v pátek ve škole, tak mě toho učitelka ušetřila a budu to psát příští pondělí odpoledne, druhá hodina matika - tu sem niják přetrpěla, ale chybí mi z ní, teď už dvě, písemky, takže budu muset za učitelkou a domluvit se na náhradním termínu, třetí hodina ekologie - nuda, celou hodinu sme psali zápisky do sešitu, čtvrtá hodina chemie - koukali sme na prezentaci spolužačky o poruchách příjmu potravy (co to má společného s chemií?!), no a poslední dvě hodiny PIK (technika administrativy - psaní všema deseti) - nuda, nuda a ještě jedna velká nuda..... u který jsem se dozvěděla, že sem dostala z minulého testu z dějepisu dvě jedničky (třikrát hurá :)), takže jsem měla hned lepší náladu. Když si vzpomenu na známky z dějepisu na základce - hrůza děs, jak sem na to kašlala. Cesta domu byla skvělá. Neni nad to se projít. Už se těšim na zítřejší ranní cestu do školy.. ideální na přemýšlení, ani ty sluchátka s hudbou nejsou zase tak potřeba :) Když už jsem byla skoro v tý naší malý a strašný vesnici, naproti mě šel nijákej kluk (chlap) a volal. Nejdřív z dálky něco mlel, ale když přišel blíž, začal: ,,Ty ses na mě vysrala, tak běž do píči, já tě nepotřebuju... ne, nesežeru ti to!!" Že mu nebylo blbí tohle vyslovovat, když kolem něho chodí lidi :P No a hned potom sem zahlídla mamku s kočárkem a sestřičkama, šly mi naproti :) (teda hlavně mamka chtěla unavit ty dva malý neposedy :D)
Hned, co sem přišla domů, sem si sedla k noťasu, udělala si úkol na tu písemnou administrativu ať to mám z krku, prohodila pár slov na skypu s přítelem (celej den sem se na něj tak moc těšila :P) a teď se půjdu učit, protože na noťase chce stejně brácha a já nebudu mít nic na práci. Čekají mě zase ty úděsný slovíčka z němčiny (jak já jí nesnášim).

Menší (snad příjemné pro Vás), už končím s úpravama blogu, jakýmakoliv. Alespoň na týden. Mě se ten vzhled teda stejně nelíbí, nikdy se mi nebude líbit, ale stejně budu tenhle týden dost časově vytížená, takže na ty sebemenší úpravy nebude vůbec čas a po dlouhém dni ve škole a pak učení, ani nálada. O články nepříjdete, na ty si čas udělám :)

Doufám, že se Vám článek od přítele líbil... protože mě teda hodně příjemně překvapil :P Musim ho přemluvit, aby sem psal častěji :D Můj budoucí spisovatel^^ (on se česky naučí, věřím mu! :D)

Přeju krásný zbytek pondělního odpoledne. Snad ho ztrávíte líp, než já - učením. Většina z Vás má teď jarní prázdniny, ta si je pořádně užíte :) Já už je mám bohužel zasebou, ale zachvilku sou tu velikonoce a zase bude nijáký to menší volno.

Jestli jsou někde v článku chyby, tak se nebojte, večer je opravím.


Návštěvnost // 1

4. march 2013 at 14:35 |  Návštěvnost
Návštěvnost za minulý týden / 25. února - 3. března 2013 / je:

Pondělí: 15
Úterý: 10
Středa: 23
Čtvrtek: 14
Pátek: 50
Sobota: 57
Neděle: 53

Celkem: 222

Speciální Edice #1

2. march 2013 at 21:21 | Honzík |  His Diary
K tomu začátku
Myslim, že asi nemá cenu tu něco o sobě psát, když každej něco o mě ví. Kdyby se přece jenom někdo objevil, tak jsem Jan (Honzík) a je mi 18. Vííc asi vědět nepotřebujete =D Ehm, no takže začína asi moje nejoblíbenenější (mojéééé ^^) rubrika na celém blogu. Údajně se to jmenuje "His Diary", ale asi to přejmenuju na něco jinýho, možná že Supernejlepší , Toulavé povídky , to "His Diary" není zas tak špatný. Jelikož netuším co tu polovina tlačítek dělá, tak stim ze začátku nebudu moc experimentovat. Články tu budu vydávat ve velmi pravidelně nepravidelných intervalech, protože sem "úžasnej" spisovatel a češtinář, proto 99,99% mých článku bude cenzurováno mojí drahou polovičkou Aničkou. Hehe, tak to by snad bylo všechno na ten začátek =D

A k tomu normálnímu
Dnešek začal docela v pohodě, když se člověk probudí za světla a né za tmy. Docela to potěší a hnedka je ten den krásnější. Myslim, že všichni znáte ten úžasnej pocit, když musíme vstávat za tmy a hrozný zimy, nic se vám nechcéé a pak je celej den na houby. Ovšem sotva co se probudim tak uslyšim ať jdu uklízet.....
No já si myslim, že by to mohlo stačit. Docela se divim jaký nadlidský a klučičí výkon jsem tu podal =D Tak snad vymyslim "příště" něco normálnějšího. Kdyžtak můžete napsat nějákej hustej komentář ať vim co dělat =D BTW: Taky máte teďka prazdniny?^^ (píše Anička - Co tu kecáš, vždyť si mi trdil, že je máš až 11. března! :D)



- I want a sun.

2. march 2013 at 10:16 | Anička |  Her Diary

Přeju krásné dobré ráno :)
Máme tu sobotu, první volný (alespoň pro většinu volný) den víkendu a sním pěkně hnusná zima. Už aby bylo létóó... a nebo alespoň jaro - sluníčko, teplo. Žádný zimní čepice, šály, rukavice, zimní bundy, zmrzlý nosy a tváře. Jsem si jistá, že to nechybí jen mě. Následující léto bude to nejlepší :) Těším se na něj strašně moc.
Když už je ten víkend, tak si i můj přítel našel malinko času na jednu věc, u které mi asi před 14ti dny slíbil, že se do ní pustí - napsat sem jakýkoliv článek. Prý ho dopíše a publikuje někdy dneska k večeru. Sem opravdu zvědavá, co tam napsal :D Vůbec netuším, o čem by to mohlo být, takže to bude překvápko pro nás pro všechny. Je to určité spestření blogu, které jsem Vám slíbila. Myslím, že článek od přítele bude takový hezký obohacení, co říkáte :P Jak ho znám, nebude to nic moc dlouhého a převratného, ale už to, že se odhodlal sem něco napsat, je od něj hodně převapující :D A když už je řeč o příteli, taky jsem si říkala, že bych Vám mohla napsat opravdu dloooouhý (nešel by skrátit) článek o mě a příteli aneb vztah na dálku. Pište mi do komentářů jestli ho chcete, aby mělo cenu se s tim psát.

Vstávalala jsem před cca hodinkou, ale hrozně mi trvalo než jsem se vyhrabala. Mamka s taťkou a bráchou odjeli nachalupu to tam trochu po tý zimě omrknout, když teď trochu slez ten sníh a mě tu nechali ty tři malý zlobidýlka (sestřičky). Ta nejmenší spí a snad ještě dlouho bude, protože mi fakt trvalo jí nijákým způsobem uspat a ty dvě větší se koukaji na Zachraňte Villyho 4 (snad jsem to napsala dobře), dávají to teď na nově. Takže já si sedím u stolu s peřinou, chatuju a poslouchám music - krásný sobotní ráno by to bylo, kdyby nebyla taková strašná zima.
Předpokládám, že se vrátí kolem oběda, takže ztrávim odpoledne u slovíček z němčiny (nesnášim němčinu!), středověký literatury a přímé úměrnosti (matematika). Jak už jsem Vám tu psala, hodlám se do učení opradu zahryznout a jen tak se ho nepustit, prostě musím. Nechci bejt ve třídě mezi těma 8mi holkama ta s nejhoršíma známkama. Hlavně ale nechci honit lepší známky na konci roku, jako jsem to doposud dělala každý rok. Dá se to pak docela dost těžko stíhat, ale stihne se to.. jen ten čas pak nemáte opravdu na nic a to já nechci. Do konce března mě čeká týdenní praxe v kuchyni a v dubnu na place - ách jó, takže pak za celý ten týden zase dohnat to učení... no dejte pokoj se snáněním známek na poslední chvíli :P
Malinká prdelka (sestřička) je vzhůru, takže pro ní jdu udělat mlíko, aby se mi pořádně nadlábla :P A hned bych asi měla udělat i sváču těm dvěma větším zlobidlům a pustit se rovnou do oběda než přijedou naši a bráchou, aby tu měli připravený teplý jídlo. Uvařim kuře na paprice, mňamku.

Nakonec malinká poznámka k mému jménu a přezdívce, kde a co vlastně používám. Na blogu mám články pod jménem Anička, když Vám komentuju články, tak jsem Anný Donůtková. Chci jen, aby jste v tom měli jasno a nemysli si, že je to někdo jiný :D




- I've got to be good at school.

1. march 2013 at 8:57 | Anička |  Her Diary
Konečně pátek a s ním i březen a následujou dva dny volna! :) Já ten další měsíc v roce teda vůbec niják neprožívám, beru ho jako každý jiný měsíc. Jen bych měla začít mít praxi - sakra, vůbec na ní nechci. Přece jen ten název "bře-zen" pořád říká brrrr, ale je to už blízko létu, na který se těšim víc než kdy jindy :)
Včera jsem, ač nerada, nešla do školy, protože jsem měla pořád ty strašný bolesti břicha z těch pitomých krám.... více z čeho a nic nepomáhalo, no a dneska jsem zůstala taky doma, protože jsem večer měla, nečekaně, teplotu a bolela mě neskutečně hlava. Psala jsem, že na mě něco leze. Doufám, že to nebude přetrvávat dlouho, protože od pondělka budu muset se školou dost zařezávat. Do teď jsem to docela dost flákala, takže bude rapidní změna. Nemám takovej problém s učením, krom matiky, jako s docházkou. Za ty dva měsíce, co jsem na hotelovce, tak už mám... no, hodně zameškaných hodin a úplně zbytečně. Do toho všeho ještě nemám z nijákých předmětů ani jednu známku, vysvědčení na krku (přestupovala jsem v pololetí na jinou střední, takže mám posunutou klasifikaci na konec března - vysvědčení dostanu koncem tohodle měsíce) a já se takhle flákám. Ale nebojte se nic, na blog už se tentokráte nevykašlu :P Zatnu zuby a budu hodná holka :D

Piju tu teď medovej svařáček, mmmňamka.

Pustím na noťase holky (sestřičky - 5 a 6 let), pustim jim tu pohádky na youtubu a lehnu si k Lidušce (sestřička - 2 měsíce), abych se kdyžtak ještě kapku prospala. Opět mi dělalo problém v noci usnout, převalovala jsem se asi 2 hodiny.

- The first article, the pain, The Vampire Diaries.

27. february 2013 at 13:41 | Anička |  Her Diary
Konečně doma. Byla jsem sice celej den hrozně ospalá, ale i tak by to nebylo ve škole tak strašný, kdyby sem neměla takový strašný bolesti. V noci sem toho moc nenaspala, ale to by nebyla taková trága - šla bych se prospat odpoledne vyspim se v noci. Někdy si připadám jako Šípková růženka aneb supr ochrapka, jak mi vždycky říká Honzík (přítel), když vylezu o víkendu v jednu odpoledne z postele a v půl druhý mu píšu, že mám ještě pyžamo. Ale on má co říkat poslední dobou, viť :D Kolem půlnoci jsem si šla lehnout a začalo mě neskutečně bolet břicho a hlava... svíjela jsem se bolestí a pak chodila do čtyř do rána po baráku sem a tam - bříško dělá svojí práci, ale proč je to každej měsíc tak bolestivý?! :( Prášky nezabíraly, teplej ručník taky ne... ale až když mi bolestí začaly týct slzy, pomalu to přestávalo :D Asi zabral ten prášek.

No a když jsem konečně usla, zazvonil budík.


Grrrrrrrrrrrrrr.

No a ve škole ta bolest zase začala a já pitomá si s sebou žádnej prášek nevzala, takže jsem myslela, že mi to břicho už prskne. Jsem ráda, že neprasklo a já se dostala v pohodě domu.
Mamka se chystá s nejmladší (skoro už dvouměsíční - hrozně to letí) sestřičkou k babičce a mě tu ty dvě malý čertice nechá, takže jim asi budu muset na notasu pustit pohádku, aby neměly roupy. Doufám, že po cestě potká bráchu, aby šel s ní, protože já tu nim v jenom baráku bez mamky nevydržim. Teď jen počkám, až se mi Honzík objeví na skype online :) a pak.. uvidíme.

A... milovnice The Vampire Diaries...
Taky je Vám líto Eleny? Celá rodina vyvražděná. Pložilo by mě to stejně jako jí.. aspoň, že může ,,vypnout", ale pořád má Stefana s kterým nakonec stejně bude, to víme každá :P, ikdyž jsem fanynka Deleny :D (hrozný slovní spojení). Doufám, že v pátek vyjde další díl.. četla jsem něco jakože bude až patnáctýho března - ať mám alespoň nijákou radost při těch krámech :D


Come back / Zpátky

26. february 2013 at 21:11 | Anička Krásná |  Nezařazené
Poslední dobou (cca tři měsíce) jsme měli doma nějáký problémy (mimochodem problémy přetrvávají, ale radši bez vyjádření), a tak jsem neměla vůbec náladu na blog a sebemenší nápady na nějáké články, ovšem před pár dny jsem si prohlížela moje dřívější (nynější) oblíbené blogy a vzpomněla jsem si na ty dny, kdy jsem si psala svoje články a s úsměvem četla vaše komentáře. Vím, že život mám jeden velký stereotyp a je těžké nepsat pořád to samé dokola tak, aby Vás to aspoň malinko bavilo číst, ale budu se snažit to tu postupem času nijákým způsobem obohacovat. O čem budu psát krom školy jsem moc nepřemýšlela, ale doufám, že se přece jen něco najde a Vaše blogy mi nějákou tu inspiraci dodají :)

Takže.... jak už jste asi pochopili, k blogování se nečekaně vracím :)

Opravdu dlouho jsem se rozhodovala, jestli budu věrná blog.cz a nebo to zkusim na blogspotu - vyhrál blog.cz. Myslím si, že je to tu lepší hlavně proto, že tu člověk víc může použít svojí fantazii, ať už u designu a nebo náplň článků.
Já na blog budu přispívat jen zápiskama ze svých dnů ve škole (jak už jsem výše zmínila), něco máo z domova.. víc toho zjevně prozatím nevymyslim.
Kdo by se o mě, jakožto o blogerce, chtěl někdo něco dozvědět, poslouží Vám k tomu v pravo nahoře můj profil (který dopíšu, někdy :D).

Doufám, že Vás články budou aspoň malinko bavit, budete se sem rádi vracet a nezapomínat komentovat, jak to v minulosti bývalo! :)



10th December 2012 - Narozeniny blogu!

10. december 2012 at 20:13 | Anný Donůtková

Krásný večer)),
doufám, že se všem, co si tenhle článek čtou, vstávalo dneska líp než mě. Problémy pořád narůstají a já spím díky tomu čím dál tim míň. Nebo teda spíš, usínám čím dál tím dýl. Svoje problémy a špatný svědomí na blogu rozepisovat nebudu, ale popravdě je mi špatně už když si na to jen vzpomenu.

Teď sem zrovna dodělala linecké těsto. Nechám ho v ledničce do zítra vychladit a odpoledne budu vykrajovat s holkama (sestřičkama) srdíčka, kolečka, hvězdičky, hříběčky, prasátka, a nevim, co všechno :) a budeme spolu péct. Pak mám ještě připravený těsto na vosí hnízda, s tim se budu matlat až zejtra večer a dva krémy, čokoládovej a máslovej. Dala jsem do nich asi víc cukru, ale my máme rádi sladký.

Mimochodem....
Úplně sem na to zapoměla. Blog slavil 7. prosince svoje první narozeniny - rok od založení. Nemyslím, že bych to musela niják rozvádět, ale tak.. poznamenat to můžu. Za celý rok byl blog aktivní asi 8 měsíců, což je mi teda moc líto, ale stalo se. Do dalšího roku se budu snažit být více aktivní, mít lepší články (bez chyb pokud možno) a hlavně budu doufat, že mě to jen tak nepřejde :)


Návštěvnost // 29

10. december 2012 at 10:27 | Anný Donůtková |  # staré zápisky - návštěvnost
Návštěvnost za minulý týden / 3. prosince - 9. prosince 2012 / je:

Pondělí: 44
Úterý: 31
Středa: 24
Čtvrtek: 53
Pátek: 23
Sobota: 34
Neděle: 84

Celkem: 293

9th December 2012

9. december 2012 at 13:01 | Anný Donůtková
Pěkné nedělní poledne)),
už zase konec víkendu a zítra pondělí. Hrozně rychle tenhle týden zase utek. Na to, že nedělám skoro nic, to opravdu letí. Pár dnů sem se teď vůbec neozvala. Na blogu jsem byla každý den, ale neměla jsem náladu na psaní článku.

Zejtra musim jít do nijákýho dětskýho obchodu a koupit tam na Matýska nijákou pořádně huňatou čepici, aby nám nezmrznul, až půjde mamka z porodnice, aspoň dva dudlíky a nijákou lahev. Moc se těšim, až se na mě ta prodavačka v tom obchodě bude dívat jako na "hodně mladou maminku", ale co... nic neví :D

Když zrcadlovky jsou tak drahý a já holt nic moc nenašetřila, tak jsem si vyhlídla obyčejnej foťák za docela slušnou cenu a přemlouvám mamku už týden, aby mi ho koupila k šestnáctinám. Taťka bude mít výplatu přesně v den, kdy budu mít narozeniny, tak bych mohla udělat aspoň malinko smutný oči, aby povolil. Myslím, že si ho zasloužim. Do doby, než bych měla zrcadlovku (mám jí slíbenou na začátku prázdnin, pojedeme se podívat do Rakouska, prej by jí tam mohli mít o hodně levnější) by mi stačil.

Sakra, to je bezvadná písnička. Když jí začínali hrát, nemusela sem jí. Teď jí poslouchám pořád.
,,Dnes jedem do rána, žijeme nonstop.. pampadam.."

P.S.: Máte taky už to nový youtubko? Mě se to tam niják "předělalo" teprve předevčírem a podle mě je to mnohem přehledněší, líp to vypadá a nevim proč, ale neseká se mi to konečně. Huráá..

Projekt - 30. dní - 1. den

6. december 2012 at 13:36 | Anný Donůtková

PROJEKT - 30. DNÍ

1. den - Osm věcí, které bych v tuto chvíli chtěla říct osmi různým lidem.

Mamka - To by sme tady byli asi hoooodně dlouho, jen pět slov - mám tě moc ráda bagře (přezdívka, kterou sme vymysleli s přítelem :D

Maruška a Vendulka (sestřičky) - Vy dvě nejlíp víte, jak mě naštvat. Tím, že mi vlezete do pokoje, vytaháte mi všechny laky na vlasy, řasenky, pudry, laky na nehty a začnete. Naposledy sem měla od laku na nehty celý topení a odlakovávala sem to dvě hodiny a vypleskala sem na to celej odlakovač. Vy dvě ste takový čertice, že na vás nestačí někdy ani mamka. Možná by to spravilo párkrát vám něčím pohrozit, ale čerti se tenhle rok bohužel nezastavili. Když obě způstíte ten váš křiklavej řev a chcete si vyřvat určitou věc, mamka vám jí hned já, já osobně bych vás v tom nechala vykoupat, ale moje děti nejste. Sem ráda, že vás mám, ikdyž bych vás někdy vlastnoručně vzala, vyhodila do toho mrazu a nechala vás tam. Klidněte občas hormony a třeba spolu někdy pojedem do ZOO :D

Dan (dobrý kamarád) - Poslední měsíce sme o sobě vůbec nevěděli, než sme se potkali v autobusu. Já jela z Č. Budějovic a ty si nasedal v Třeboni. V autobusu už bylo narváno a vedle mě neseděl nikdo. Zeptal ses, jestli je vedle mě volno a já se na tebe podívala a řekla, že vedle mě volno je a překvapivě sme se pozdravili. Neviděli sme se skoro rok a půl a oba dva sme se změnili. Ty si ostříhanej a hodně si zmužněl. Já mám zase o dost delší vlasy a.. nic :D Pak sme se nijákej týden zase neviděli, dvakrát přehlídli v autobusu a před týdnem sme zase jeli spolu a prohodili pár slov.
Předevčírem sme si propsali půlku noci. Chtěli sme jít oba na KISS PÁRTY LIVE, která byla v Hradci, ale oba dva sme tam nešli ze stejnýho důvodu - neměli sme jít s kým. Kdyby sme to věděli dřív, vyrazili by sme spolu. No, doufám, že nám spolu výjde ten Strmilov, jak sme si domluvili a pořádně se tam ožerem :D

Honzík (přítel) - Chtěla bych ti toho říct tolik, že by se mi to ani nevešlo na jeden papír A4, ale polovinu z toho papíru už stejně dávno víš. Známe se už tolik let a zachvilku to budou dva roky, co jsme spolu. Jsme od sebe odloučený už takovou dobu a pořád oba dva doufáme v to, že budeme co nejdřív spolu. Jsi člověk, s kterým sem se nasmála nejvíc za svůj život a kterej mě dokáže každej den několikrát rozesmát jen slovíčkama na chatu. Jsi člověk, kterej umí bejt hrozně milej a v zápětí hrozně naštvat :D Ale vždycky to všechno končí slovním spojením - MILUJU TĚ, LÁSKO. Noční volání až do tří do rána je nezapomenutelný. Webka s tebou je neskutečná. Když se na mě usměješ, rozplynula bych se. Seš můj poklad, navždycky.

Vojta (skvělý internetový kamarád) - My dva se známe jen přes internet. Poznali sme se na facebooku (nesmějte se). Nikdy sme se neviděli a přesto si toho máme tolik co říct. Jak dlouho se známe? Dva roky? Na webce sem tě viděla za ty roky možná 3x a ty mě jednou. Nevolali sme si nikdy. Že se někdy uvidíme je hodně málo pravděpodobný, ikdyž bych hrozně moc chtěla. Zbytečný peníze na cestu nemáme a je to víc než daleko. I přes to si posíláme dopisy, obrázky. Nikdy bych nevěřila, že dopisování si a posílání poštou dárečky je něco tak skvělýho. Vždycky netrpělivě čekám, kdy mi od tebe příjde obálka. Mám od tebe dva obrázky, který mám zarámovaný na stěně v pokojíčku. Mám tě ráda.

Kristýna (kamarádka ze základky) - Ty víš, že si pro mě poslední měsíce ve škole byla jedinou kamarádkou. Chtěla bych "nejlepší", ale to si nebyla. Máš chyby, který má každej, ale obě dobře víme, že si mi hodněkrát podrazila nohy. Kolikrát sem ti řekla něco, co mělo bejt jen mezi náma a za týden to vědělo celý stádo. Všechny tvoje omluvy sem vždycky přijala a proto vím, že teď už si dáváš pozor na to, kde co s kym si vykládáš, a proto sem tě začala mít moc ráda. Jenže teď se to zase zvrhlo. Šla si na střední, máš nový kamarádky a já? Už nejsem skoro nic. Přála bych si, aby s tebou měla vztah stejnej, jako na základce a aby sme se viděli častěji.

Matýsek (budoucí bratříček) - Maty, do naší rodiny by ses měl narodit už za tři týdny. Vím, že to u nás nebudeš mít nikdy jednoduchý a nikdy si neužiješ klidný spaní. Budeš mít jednu velkou (mě) sestru, dvě malinký sestřičky, který na tebe budou neuvěřitelně žárlit a jednoho bráchu pitomce, kterýho věřím, že nebudeš mít rád stejně tak jako já, když budeš mít povahu po tátovi (jako já). Těším se, až si tě mamka přinese z porodnice a já si s tebou po nocích budu moct povídat, vybrečet se. Vím, že ty mě vždycky vyslechneš a budeš se tvářit úžasně. Už abys byl tady.


5th December 2O12 - Mikuláš

5. december 2012 at 15:39 | Anný Donůtková
Hezké odpoledne)),
doma je krásný teplo, ale když vyjdu ven.. hrůza. Nevím, jak to budu celen leden a únor zvládat ve 4 ráno na nádraží těch 15 minut, než přijede autobus. Asi tam umrznu. Nicméně sem ráda, že tam teď, když pořád padá sníh, stát nemusím. Včera odpoledne chvilku pršelo a holky (sestřičky) z toho byly úplně smutný, že nemůžou stavět sněhuláky. Úsměv na tváři měly ale zase zpátky, když se dneska ráno vzbudili a všude byla docela tlustá peřina sněhu a na to ještě sníh padal. Nevím jak vy, ale já už se neskutečně těším na květen. Konec školy, trochu tepla.


Dneska sem se zamyslela nad jídlem a zjistila sem, že už sem 3 sny nejedla nic pořádnýho. Vezmu si jabko, nebo si kousnu do rohlíku, ale jinak nic. Nemám vůbec na nic chuť. Přemýšlela sem, čím by to mohlo bejt, ale vůbec nevím. No co, aspoň zhubnu, hm :D Potřebuju to, ne že ne. Dneska sem ale vlastně měla docela vydatnej oběd.
Když už jsme u toho dneška, tak je Mikuláše. My ho neslavíme, takže.. dnešek je pro mě den, jako každý jiný. No ikdyž....


Byla sem si dneska pro občanku, vypadám tam otřesně! Mám sto chutí jí vzít, zlomit a jít si nechat udělat novou, ale to nemůžu. Za 14 dnů půjdu možná KONEČNĚ na nijákou diskotéku. Musím konečně vypnout, jinak se zbláznim. Těšim se moc, jen doufám, že ten, s kterým bych údajně měla jít, to neodřekne a půjde semnou.

Smiley (piercing) - moje zkušenosti

3. december 2012 at 10:49 | Anný Donůtková
Na všech fotkách v tomto článku je moje pusa a můj smiley.

Tenhle pierc jsem poprvé viděla na internetu. Myslím, že jsem se koukala na nijáký stránky na piercy, protože sem chtěla najít nijáký podkovičky do spodního rtu a byla tam fotka nijáký holky, která smiley měla. Chtěla sem ty podkovy do rtu hrozně dlouho, ale když sem viděla pár lidí, jak to vypadá, když se to vyndá po půl roce a jak to blbě zarůstá, rozmyslela sem si to. Na holkách vypadá smiley božsky. Abych řekla pravdu, ani sem ho ještě na klukovi neviděla.

Nenechávala jsem si ho píchat v žádným salónu, ale píchala jsem si ho sama. Jelikož se píchá jen do takový tý "blanky", tak mi to přišlo zbytečný. V létě o velkých prázdninách jsem si koupila kanylu (jehlu, barva - oranžová) a hned druhý den mi přišla malá podkovička z internetu. Nebránilo mi nic v píchání. Na jednu stranu tý blanky sem si musela dát něco tvrdýho, když sem to píchala, aby se nenatáhla a nebolelo to ještě víc. Prostě sem tam dala kus jabka a na druhou stranu tu kanylu. Propíchla a bylo to. Nebolelo to ani trochu. Dala sem si tam podkovičku a to byla celá věda. Žádná krev, jen to pár dní bolelo. Bolela mě teda celá pusa, ale nic tragickýho. Jediná nevýhoda tohodle piercu je, že se ta podkova zvedne a díky tomu, že sem kousla do jabka, tak se mi ta uzdička natrhla. Hrozná bolest. Když mě s tim piercem v puse viděli rodiče nebyly moc nadšený, ale mamka řekla, že sem pitomá a taťka se smál, takže v pohodě. Zvykala sem si na něj pár dnů a pak už to bylo v pohodě. Přišlo mi to jako bych měla rovnátka. Ve škole mi učitelky teda nejdřív říkali, že tam mám kus jídla, ptali se mě, co tam mám za perličky. Pořád sem to musela kousat, lízat.. prostě si na to furt hrabat až sem teda jednoho dne z tý podkovy jednu tu kuličku spolkla a od tý doby ten pierc nemám. Neni čas si koupit novej, ale přemýšlím, že si koupim novou podkovičku zítra. Koukala sem předevčírem na zlatou. Byla krásná. Teď niják ujíždim na zlatou barvu a tak si jí asi teda zítra koupim.

V celém článku další moje fotky smiley.